|
|
Dík pane Foglar
|
Jednou mě osud zavál do nějaké uličky, kde mě míjeli
lidé spěchající, stejně jako já, odněkud někam. Potkával jsem cizí
tváře a pochmurně sledoval bohaté, osvětlené výlohy obchodů. Náhle však můj
zrak sklouzl ze zamračeného obočí cizího pána
na kousek zeleně, který přímo vyčníval z nekonečné šedi. Než jsem k němu došel, minulo ho opět nevšímavě několik lidí,
jakoby ho ani vidět nechtěli. Když jsem ocitl přímo u něj, moje duše se rozzářila a rozjásala. Z husté městské zástavby vyrůstal
strom.
Nebyl obyčejný, byl to jinan dvoulaločný, mnohým známý jako ginko. Vzhlížel jsem na něho jako na zázrak. Ginko - strom,
který mě připadal již od malička něčím tajemný a magický. To vše především díky Rychlým šípům, Stínadlům, těm všem příběhům
o opravdovém kamarádství a odvaze, ale nejvíce diky panu Foglaru, který psal všechny ty knihy, podle ktarých sem vyrůstal.
Vložil jsem tedy na tuto stránku list ginka na památku pana Jaroslava Foglara, přezdívaného Jestřáb, který zemřel 13. ledna 1999 ve věku 92 let, na
památku jeho nesmrtelných příběhů plných snů, které mnozí z nás také uskutečnili. Ale také proto, aby se lidé, až uvidí
někde mohutný strom jinanu, pozastavili, vzali do dlaní jeho list a zapomněli alespoň na chvíli na všední starosti a dali,
třeba jen na okamžik, prostor vzpomínkám. Aby se vrátili na čas do nádherného dětského života plného správných přátel,
zážitků, přírody, nočních ohňů, tak jako se do něj vracím já o víkendech, když si zasadím klobouk do čela a ztrácím se v
dálkách, kde mě čekají mí přátelé. Za mnohé z toho vděčím právě Vám, děkuji pane Foglar.
|
|
|
náhodně
